Workshop Amnesty International nebo vymývání mozků

Organizace Amnesty International (dále pouze AI) na svých stránkách nabízí různé typy vzdělávacích programů pro žáky středních škol. Jedním z těchto programů je i workshop na téma MIGRACE A LIDSKÁ PRÁVA. Když se podíváte na web AI tak zjistíte následující: „Workshop zaměřený na téma migrace a uprchlictví z pohledu lidských práv. Studenti si prohloubí znalosti o v současné době často diskutovaném a aktuálním tématu, vyzkouší si při rolové hře azylový proces a budou mít příležitost otevřeně diskutovat v řízené diskusi. Diskusní aktivita učí studenty nejen formulovat svůj názor, ale i respektovat názor druhých.“ Na tom by nebylo nic špatného, každý má právo na svůj názor a respektovat názory druhých je základem demokracie. Praxe ovšem vypadá poněkud odlišně.

První co skupina lektorů udělá, poté co přijde do třídy, tak provede selekci vhodných účastníků workshopu. Triko se znakem Čech, Moravy a Slezska z vás automaticky udělá nevhodného adepta workshopu a budete vyzváni, abyste opustili místnost. Dále vám oznámí, že pořizování záznamů je zakázáno (zřejmě mají obavy o své know-how). Následuje vyplnění krátkého dotazníku, kde účastníci odpovídají na různé otázky ohledně migrace. Proč uprchlíci přicházejí do Evropy, za jakým účelem, jak se rozdělují na ekonomické migranty a uprchlíky před válkou atd. Pokud odpovíte v rámci představ lektorů AI, zůstáváte. Pokud ovšem napíšete, že by bylo vhodné hranice uzavřít a jejich překročení trestat, stanete se opět nevhodným adeptem workshopu a budete vykázáni ze třídy.

Ti, kteří projdou úvodním sítem, se mohou zapojit do vlastní práce. Lektoři vás rozdělí do skupin po třech a každý dostanete úkol. Jeden hrajete uprchlíka, druhý migračního úředníka a třetí jakéhosi rozhodčího soudce, který nakonec zhodnotí výkony obou dalších aktérů. Zkusil jsem se pomyslně vcítit do obou rolí. Pokud bych hrál uprchlíka tak si budu vymýšlet velmi tristní příběhy o tom proč utíkám. Dobře vím, že tento můj příběh si těžko někdo ověří. Rozhodně neřeknu, že hledám „pouze“ lepší život nebo že jsem pašoval drogy a místní vláda mi na to přišla, tak jsem raději vzal roha. A pokud budu hrát migračního úředníka tak mám v podstatě dvě možnosti, uvěřím mu, i když si to nemohu ověřit a pustím ho dál nebo mu neuvěřím a pošlu jej zpět. Do této diskuse samozřejmě vstupují lektoři, kteří odpovídají na případné dotazy ohledně migrace a všechny odpovědi umně směřují k tomu, že uprchlíci rozhodně potřebují pomoc, jejich důvody k migraci jsou oprávněné a my máme morální povinnost jejich prosby vyslyšet.

Dost mi to připomíná dobu, kdy jsem byl malý kluk a do školy k nám chodili vybraní soudruzi, aby  svým vyprávění o Sovětském svazu, budování komunismu a vedoucí roli Komunistické strany, nás připravili na „světlé zítřky“.  Také byli ze třídy vykázáni ti, kteří se chovali nevhodně. Případné dotazy byly selektovány a drzý tazatel byl vykázán (rodiče následně pozváni do školy). Nebylo to nic jiného, než vymývání mozků žákům a studentům, aby si nevytvářeli vlastní názor, ale pouze papouškovali to, co soudruzi chtějí. Také činnost lektorů AI, mi nepřipadá jako rozvíjení schopností studentů, ale cílené vymývání mozků, aby mladá generace přijala názory lidí z AI a dalších podobných organizací bez ohledu na objektivní pravdu.

P.S. Tento článek jsem napsal na základě vyprávění jednoho studenta pražské střední školy, který se tohoto workshopu osobně zúčastnil.