Každý máme na něco nadání. Někdo je talentovaný na pohyb, jiný má talent na hudbu a někdo má talent na matematiku nebo chemii. Vždy to tak bylo a vždy to tak bude. Nikdo není dokonalý. Za mého mládí když někomu nešla matematika, tak se shrnulo slovy „ je blbej na matiku“ a dál se to neřešilo. Samozřejmě k talentu na učení se vždy ještě musela přidat píle a také podpora rodičů, kteří děti k učení vedli. Tak je to ale u všech činností pouhý talent prostě nestačí a když chci být v něčem dobrý tak holt musím na sobě makat.
Nikdy se však talent a píle nespojovali s barvou pleti nebo rasou. Až nyní .
Profesorka matematiky na University of Illinois, Rochelle Gutierrez, která je hispánského původu tvrdí, že matematika přispívá k rasismu a tzv. bílému privilegiu. Důvodem je to, že matematiku lépe ovládají bílí studenti, a studenti z rasových menšin se kvůli tomu cítí méněcenní, protože znalost matematiky je společensky uznávaná jako důkaz vysoké inteligence.
S tím, že znalost matematiky je důkazem vysoké inteligence by se dalo souhlasit. Ne každý skutečně dokáže pochopit vyšší matematiku a vystudovat Matematicko fyzikální fakultu se podaří jenom těm nejschopnějším. Rozhodně tento úspěch nebyl dosažen barvou pleti, ale talentem, pílí a vůli.
Další věc která profesorce Gutierrez vadí je to, že školní matematické osnovy dávají důraz na Pythagorovu větu a Ludolfovo číslo a vytvářejí tak dojem, že matematika byla rozvinuta Řeky a dalšími Evropany.
První co se děti učí znát při výuce matematiky jsou číslice. Matematika pracuje s arabskými číslicemi, tedy znaky, které tvoří dnes nejrozšířenější systém symbolického zápisu čísel. A jak již z názvu vyplývá “arabské” se jmenují proto, že se do Evropy dostali díky arabským matematikům. Tyto číslice nás provází celý život a nikomu nevadí, že se jedná o arabské číslice. Kdyby Pythagorovu větu nebo Ludolfovo číslo nevymysleli Evropani, ale Indiáni nebo příslušníci kmene Zulu, zřejmě by se jmenovaly po nich.
Jedná se o další dílek do mozaiky, která naznačuje kam směřuje celosvětový vývoj. Snažíme se změnit po tisíciletí fungující vzory chování a nahradit je jakýmy si paskvily, které kdosi vymyslel a chce nás přesvědčit, že pouze toto je správné. Vždy platilo, že „blbej je blbej a chytrej je chytrej“, bez ohledu na pohlaví a barvu pleti. A tak by to mělo i zůstat. Opravdu nerad bych se dožil doby, kdy tím, že svoje děti budu učit počítat, budu nazván rasistou, který usiluje o to, aby se jeho potomci vyvyšovali nad své kamarády. Jestliže budeme pokračovat tímto směrem dál, můžeme se dožít doby, kdy bude porážka černých figur v šachové hře, považována jako projev rasismu.