Neprůstřelná vesta – hranice mezi životem a smrtí

O tom, že hospodaření AČR a Ministerstva Obrany není ideální, si cvrlikají i vrabci na střeše. Těžko říct, jaký podíl na tomto stavu má neschopnost samotných úředníků, a na kolik se na tom podepsal byrokratický moloch jako takový. Faktem ale je, že špatná vybavenost armády v některých oblastech výzbroje a výstroje je do očí bijící. Pomyslnou třešničkou na dortu je zjištění, že AČR nebyla schopna vybavit vojáky neprůstřelnými vestami, a současný stav řeší sbíráním „nějakých“ neprůstřelných vest po všech útvarech, aby měli vojáci do bojových misí alespoň nějaké

13418949_514929542038312_1715897599804589173_n13406943_514929505371649_6145304338054954394_n

Celý problém je v tom, že po neúspěšném tendru na neprůstřelné vesty se armáda rozhodla realizovat nákup amerických neprůstřelných vest SPCS Magnum, ale americká strana tyto vesty nedodala včas. Nevím, co k tomu rozhodnutí nakoupit americké vesty  úředníky vedlo, jestli to byla pouze otázka ceny, jestli je tato dodávka dotována americkou vládou nebo jestli to byla neschopnost českých firem dodat zakázku včas. Faktem zůstává, že vesty nejsou, a vojáci vyjíždějí s jakýmsi provizoriem. Otázkou je, proč vůbec AČR nakupuje neprůstřelné vesty v zahraničí, a nepoohlédne se na českém trhu. Nejsem žádný přemrštěný patriot, ale mám za to, že AČR by měla být primárně vybavena českými výrobky, jestliže je tady ta možnost, a jedině v případě nemožnosti nakoupit vybavení na českém trhu by se měla poohlédnout v zahraničí. V oblasti neprůstřelných vest na českém trhu tato možnost rozhodně je, a ne jedna. Například je tu firma REDO Prostějov, která se dlouhodobě zabývá vývojem a výrobou výstrojních součástek a balistických vest. Mimo jiné od roku 2004 dodává výstroj pro Rakouskou armádu a v posledních letech dodává výstroj i pro Německou armádu.  Nebo firma 4MSystems, která dodává neprůstřelné vesty Vojenské Policii. Tak v čem je zakopaný pes?

13434703_514929732038293_3451484019797589239_n

Velkým problémem v Armádě je to, kdo rozhoduje, který produkt se ve finále nakoupí. Nevím, jak to probíhá dnes, ale v dobách mé aktivní služby o výběru produktů rozhodovali úředníci od stolu, pouze na základě ceny, a to často bez jakýchkoliv znalostí problematiky. O tom, jaké jiné motivy mohou v těchto věcech rozhodovat, se raději nebudu zamýšlet. Pro tak životně důležité věci jako jsou právě neprůstřelné vesty nebo i zbraně přece nemůže být cena jediným rozhodovacím kritériem! Kromě funkčnosti výstroje by mělo být bráno do úvahy i to, kde je vesta vyrobena, a primárně by měly být upřednostňovány české firmy před zahraničními, a to i když budou o něco dražší. Samozřejmě při zachování kvality a funkčnosti výrobků.

13435444_514929545371645_7864067678780977181_n13428476_514929492038317_2124497011854697475_n

Bohužel postavení českých firem na domácím trhu je v České republice problém, a to nejen v armádě. Už Karel IV věděl, že podpora domácí výroby a řemesel se zemi mnohokrát vyplatí. Jenže on byl jako monarcha schopen myslet dopředu. Obávám se, že dnešní stav věcí v naší zemi spíš přeje těm, kdo přemýšlí stylem „po nás potopa“. Z praxe znám důležitost kvality neprůstřelných vest, která může stát mezi vojákovým či policistovým životem a smrtí. Opravdu doufám, že jsou si toho vědomi i ti, kdo jsou za jejich životy zodpovědní.